Separační úzkost u dětí, chcete-li závislost na matce, představuje normální fázi vývoje. Poprvé ji lze zaznamenat už v šesti měsících, ale většinou se u dětí projevuje okolo 10 – 18. měsíce života a polevuje přibližně ve dvou letech. Klíčovým faktorem, který je nutné vzít v potaz, je právě věk dítěte, tudíž jeho vývojový stupeň, na kterém se dítě právě nachází. Je potřeba zohlednit, jak dalece je mozek dítka schopen racionálního či iracionálního konstruktu určité hrozby.
Je zcela přirozené, že malé dítko cítí úzkost, když je zrovna odloučeno od matky, a to i tehdy, když se nám může zdát jeho úzkost (reakce) přehnaná. Jestliže se nad tímto faktem zamyslíme z evolučního hlediska, má to smysl.
Kde se vzala separační úzkost?
Bezbranné dítě by podlehlo přirozeně úzkosti, bylo-li by odloučeno od osoby, jež mu poskytuje péči a ochranu. Názory na separační úzkost dítěte se liší podle kultur. V západních zemích učí své děti být bez matky od útlého věku. Naopak v jiných zemích se děti do jednoho roku odtrhnout od své maminky jen zřídka. Separační úzkost může být docela frustrující jak pro dítě samotné, tak rodiče. Dobrou zprávou snad je, že nejde o trvalý stav a navíc má i svá řešení. Dětskou úzkost bychom neměli ignorovat, může se totiž vyhrotit do patologického stavu, kdy je už nutná odborná pomoc. Chování rodičů a dalších osob v blízkosti dítěte může podstatně zmírnit projevy úzkosti a uspíšit překonání fáze vývoje u dítka.
Jak předejít separační úzkosti?
- Nechávejte dítě na krátkou dobu na hlídání jiným osobám dřív, než se u něj rozvine separační úzkost
- Od dítka odcházejte až po jídle či spánku. Je-li dítě hladové nebo unavené, bude prožívat separační úzkost silněji
- Jestliže je to jen trochu možné, nechávejte dítě na starosti stále stejné osobě, střídání pečovatelů je pro většinu dětí velmi stresující
- Trénujte odcházení od dítěte a postupnými kroky tuto dobu prodlužujte
- Dítě nechávejte hlídat v domácím prostředí, kde to zná a je zvyklé. Není-li to možné, tak alespoň dítě postupně zvykejte na nové prostředí a vozte ho na hlídání tam, kde už to zná
- Při příchodu buďte pozitivní a klidní, starosti nechte za dveřmi
- Po rozloučení se už nevracejte a nereagujte na pláč dítka. Jestliže se budete opakovaně vracet, děláte to složitější vám i dítěti
- Nikdy neodcházejte bez rozloučení (například, když si dítě hraje a je zabráno do hry). Dítě by mohlo nabýt dojmu, že se na vás nemůže spoléhat a bude ještě úzkostnější
- Naslouchejte pocitům dítěte a ujistěte ho, že ho chápete a brzy se vrátíte. Nikdy se dítěti nevysmívejte
- Posilujte sebevědomí dítěte a chvalte ho, když udělá něco samostatně
- Vždy dodržujte dohody s dítětem
0 komentářů k zobrazení